Když v kopřivnické Tatře 27. listopadu roku 1989 zazněly z korby náklaďáku první projevy, dvorana se zaplnila lidmi visícími na sloupech i požárních žebřících. V městě, které vyrostlo na automobilovém průmyslu a kde život určovala továrna, se čtyři zaměstnanci rozhodli vzepřít strachu, a přispět tak k pádu režimu. Podobu místní sametové revoluce přibližuje text ve spolupráci s Pamětí národa.